Washington věří, že může Moskvu porazit
Jaké jsou vyhlídky Ruska v případném totálním konfliktu s vojsky NATO? Ne příliš dobré. Nejprve se podívejme na počet vojáků v aktivní službě na obou stranách. Zatímco NATO disponuje třemi a půl miliony vojáků, Rusko jich má v aktivní službě 850 tisíc. Z pohledu NATO je tedy podmínka alespoň trojnásobku vojáků pro úspěšné provedení útoku splněna. V případě mobilizace na obou stranách by byla převaha NATO ještě výraznější – USA mají přes 300 milionů obyvatel, Evropské země NATO 500 milionů, zatímco Rusko pouze 143 milionů. Pokud jde o technologii, konvenční zbraně Západu jsou jistě dokonalejší – modernizace ruské armády sice probíhá, ale ještě zdaleka nebyla dokončena.
Když srovnáme počet jaderných hlavic, kterými disponují USA a Rusko, může se zdá, že je zde jakási rovnováha. Ale nestačí jaderné hlavice mít, v případě války je potřeba je dopravit na území protivníka. Zatímco se Rusko v posledních letech věnovalo zdokonalování svých balistických raket (již dvě ruské ponorky jsou schopny vystřelit raketu Bulava bez vynoření na hladinu), USA postupovaly jinak. Pentagon svoje technické kapacity vrhl do budování protiraketového systému. USA nyní mají připraven bleskový strategický úder – pomocí tisíců současně odpálených raket mohou zlikvidovat většinu ruských jaderných nosičů – v silech, na lodích, i těch mobilních – v rozhovoru pro deník Pravda o tom mluví generál Ivašov. Vzpomínáte si na zprávu z roku 2008, kdy americké námořnictvo sestřelilo nefunkční satelit, který se pohyboval ve výšce 247 kilometrů? Podle Ivašova mají nyní USA k dispozici 93 lodí, rozmístěných ve světových oceánech, které jsou schopny takto sestřelit ruské raketové nosiče v úvodní fázi letu. Pokud by útok zahájilo NATO, pak by na samém začátku byly sestřeleny ruské družice systému GLONASS, který zajišťuje navigaci ruskému letectvu i křižujícím střelám.
Co z výše uvedeného plyne? Zatímco pro Rusko by bylo vyvolání totální války s NATO holým šílenstvím, z pohledu USA se může zdát, že jsou zde slušné vyhlídky na úspěch – zejména pokud by se podařilo udržet válku na území Evropy a Asie, tedy mimo Ameriku. Pryč jsou časy, kdy Západ mluvil o strategickém partnerství s Ruskem. USA se od roku 1990 podařilo posunout hranice NATO o tisíc kilometrů na východ, začlenění Ukrajiny do západního bloku je zatím poslední fází této snahy. Jak by asi reagoval Washington, kdyby Rusko investovalo 5 miliard dolarů do změny režimu v Mexiku a Moskva by s novou mexickou vládou uzavřela vojenský pakt?
I když se to po rozhovorech v Minsku tolik nezdá, další velká válka je velmi blízkou a reálnou hrozbou právě proto, že z pohledu Spojených států se zdá být vítězství velmi pravděpodobné. Stejně uvažoval i František Josef I. před více než sto lety – Srbsko se mu zdálo být mnohem slabším protivníkem ...
Jaroslav Jána
Krásný a světlem prozářený rok 2033
V roce 2032 se podařilo orgánům OSN plně realizovat cíle udržitelného rozvoje. Emise oxidu uhličitého se pohybovaly ve výši maximálně 0,1 % nad limitem globální uhlíkové neutrality.
Jaroslav Jána
České národní hrozby
Existují hrozby, které ohrožují další existenci českého národa? Může se stát, že za několik desítek let Česká republika zmizí z mapy světa? Seznam aktuálních nebezpečí jsem se pokusil vyjmenovat níže.
Jaroslav Jána
Dnešní hrozby a 21. srpna 1968
Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa jsem nezažil. Vzpomínka na 21. srpna byla ale v naší rodině velmi živá. Maminka často vyprávěla o tom, jak byly právě žně, když naše hranice překročila „spřátelená“ vojska.
Jaroslav Jána
Číst nebo nečíst konspirační weby
Masová média bývají někdy označována jako „sedmá velmoc“. Jejich význam stále narůstá. Moc médií dosahuje extrémních rozměrů, jestliže o událostech informují jednotným způsobem.
Jaroslav Jána
Kdo může začít v Evropě další velkou válku
Ze svých školních let si pamatuji nástěnky s texty „Chceme mír“, „Za mír a život proti jaderné válce“ a další podobné. Tehdy byl ještě svět dvoupolární – Varšavská smlouva i NATO disponovaly více méně rovnocennými prostředky a podobnými počty vojáků. Tenkrát bylo každému jasné, že konfrontace mezi Východem a Západem by měla pro obě strany fatální důsledky. Proto tehdy válku nikdo nechtěl ani na jedné, ani na druhé straně. „Jestřábů“ bylo jen velmi málo.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Místo Česka Rwanda? Nejasný osud ilegálních migrantů do Evropské unie
Migračním paktem jsme udělali důležitý krok k řešení ilegální migrace, ale je potřeba pokračovat....
„Žiju jen z humanitární pomoci.“ Válka vehnala do bídy miliony Ukrajinců
Premium Kdo se měl před válkou špatně, ten se po dvou letech jejího trvání má ještě hůř. Důsledkem...
Pravda o Vrběticích. Ruští agenti nebyli jen dva a proč mrtví Češi neměli šanci
Premium Co předcházelo a co následovalo po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014? Kolik...
Přes Česko jdou bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
- Počet článků 6
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1101x